"Holky, co tady děláte??" ptá se farář v kostele...

24. 5. 2016 22:55

Se sestrou chodíváme, když nám dobře vychází čas a sejdeme se, na úterní studenstské mše do kostela sv. Vojtěcha (u Českobudějovických Salesiánů). Rozhodly jsme se zase jednou jít na studentskou, poprosit Pána za průběh zkouškového bez větších nervů, poprosit za uzdravení blízké osoby a poděkovat za dosavadní sílu a úspěchy, které by bez Něho byly poloviční.

Setkaly jsme se u studentké menzy, Maruška byla na večeři a já jsem šla rovnou z dobrovolnického programu od Salesiánů v nízkoprahovém zařízení. Šly jsme spolu jen pár metrů a po cestě jsme se domlouvaly, že bychom mohly napsat do přímluv přímluvu za naši blízkou osobu, která se chudák trápí se zdravotními problémy.

Při vstupu do kostela nás překvapilo, že přestože je dneska úterý, se jediné jako studentky v kostele nacházíme jen my dvě. Ve předu sedělo pět kostelových babiček, které se již modlily, jak je zvykem před mší svatou, a které již od opakovného vidění znám. Při pohledu na hodinky nám došlo, že jsme přišly ještě dřív, než chodíváme a odůvodnily jsme si tím i momentální přítomnost lidiček v kostele.

Jak čas běžel, a nikdo nepřicházel, tak jsme si postupně začaly říkat, že to je divné. Za pár minutek začátek mše, a po studentech nikde ani nohy. Trochu nás zaskočilo, že jsme nepotřehly, že by snad již studentské mše nebyly, ale to by nám asi nevadilo. Chtěli jsme jít na mši svatou, a to, že to bude mše ve společenství vysokoškoláků je malý bonus navíc.
Začátek mše se pomalinku nachyluje... jak poznáme z dění v kostele. Pomalu se začínají rozsvicovat svíčky na oltáři a obětním stole, rozžínají se lustry nad lavicemi a knež pomalinku chvátá ze zpovědnice do sakristie.

Překvapením ovšem bylo, že kněz nespěchá do sakristie, ale směrem k lavici, ve které jsme s Maruškou seděly, a tvářil se velmi překvapeně, skoro víc než my dvě dohromady. :)
S úsměvem na tváři a zároveň zděšením nám povídá: "Studenti jsou dnes v kostele Svaté rodiny, nespletly jste se? Ale to nevadí, alespoň máme dva hlasy do modlitby více." :)

O vteřinku déle, po tom co jsme vysvětlily, že jsme o tom něměly ani zdání, běží mladičký ministrant coby student teologické (myslím, že již brzy nový kněz) a s ještě větším překvapením a zděšením huláká už od poloviny kostelní lodi: "Holky, co tady děláte? Vždyť tu studenti dneska nemají co dělat... dneska se měly sejít ve Stuďáku!" (myšleno ve studentském kostele zasvěceném ke Svaté rodině) "No, ale to nevadí. Nic si z toho nedělejte, já tam měl být taky." :D
My jsme se potom se sestrou na sebe podívaly a říkaly si, že když Vám dva "kněží" v jeden den, v tu samou minutu řeknou, že tam být nemáme, tak je asi někde něco špatně... a my jsme chtěly jít jen do kostela na mši...! :D

"Ten pocit, když chcete jít do kostela na mši, a nemáte tam co dělat..." :D

To se Vám hned tak prostě nestane... :)

 

PS: Neberte to nikdo vůbec ve zlém duchu, my jsme se tomu jen smály, jak se z jedné "špatně" řečené věty dá vytořit celé "sci-fi v antikostelovém duchu". :)
Mše s bár babičkami a "doslova" spoustou kněží Salesiánů byla jinak naprosto suprová. :)

Zobrazeno 1103×

Komentáře

JiKu

Co na srdci, to na jazyku.

fejla

:D
Však se nic nestalo,naopak.Vidíš že si pan farář(a budoucí p.farář) všímá neobvyklých tváří v daný den.Myslím že to je dobré a důležité.A hezky napsatý příběh ze všedního dne..:D

Jana Smrčková

Ano, nic se nestalo, jen to v ten moment bylo krásné... :D :)

Zobrazit 3 komentáře »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona signály.cz