Baterie

Už se mi zdá, že je toho na mě moc. Učení v plném proudu, a spolužáci se začínají ozývat, asi se blíží čas zkoušek. Zoufalost střídá snaha naučit se a zopakovat vše, co je možné. 

Učím se zrovinka různé teoretické přístupy a v zápalu zjišťuji, že mi úplně jeden přístup vypadnul a poznámky k němu nemám. Vím jistě, že jsem je ještě nedávno měla, přece si je nebudu tisknout znovu...

Hledám a hraboším ve stohu různých papírů s poznámkami ze všech možných předmětů a rovnou třídím hromadu s poznámkami, které už nikdy víc nechci vidět.

Hledám, hledám, hledám... ale nenalézám. Zoufale a unaveně rezignuji. "No nic, tak si je vytisknu znovu."

Hromádku poznámek rovnou uládám na poličku, ze které na mě vykukuje jakýsi povědomý barevný papír přeložený napůl... no jistě, plakát Noci kostelů. Zbylé plakátky z Noci kostelů, které využím ke psaní různých úkolů, poznámek atd.

Zmocnila se mě zvědavost: Co tam asi mám za poklad?

Beru papír do ruky a rozkládám jej. Překvapena a potěšena zjišťuji, že jsem právě nalezla svou "baterii" z loňské chaloupky s dětmi. "Jééé tak to je super!"

Byla to náhoda, že zrovna při dnešním rozpoložení a zoufalosti na mě z hromady papírů vypadne jeden zapomenutý barevný papír?

A zrovna ten jeden barevný papír, na kterém je fixou obkreslena moje ruka a všude kolem mám od dětí napsána povzbuzující milá slova. :)

Jeden barevný papír plný hezkých slov, která mi zase dobyla energii. :)

Foto: www.pixabay.com CC0