Archiv Září 2017

Během studií jsem před každou zkouškou snila, že přijde den, kdy vezmu své školní poznámky a úplně jednoduše je "hodím za hlavu". Přesněji řečeno rozhodím stoh poznámek nad hlavu, abych je poté mohla pozorovat, kterak se vzduchem padající papíry…

Po dnešním přihlášení na signály jsem zaregistrovala spoustu proseb o modlitby. Některé byly opravdu naléhavé, cítila jsem z nich strach a zoufalství. V průběhu dne jsem si do poznámek v mobilu uložila úmysly, na které bych ráda v modlitbě vzpomněla…

"Není škrábnutí jako škrábnutí, některé odřeniny vnitřně bolí více než jiná povrchová zranění, přestože se vám vlastně nic nestalo." Tak tato myšlenka mě napadla před cca 4 lety, když se můj mobil, chudák, proletěl vzduchem a udělal dva kotrmelce na…

Žopedku, vzpomínám! Ať je ti vrakoviště lehké, brzy se dočkáš křemíkového nebe! Vzpomínám… to je to auto! To je to auto, ve kterém nás jezdilo víc než pět. To je to auto, které přes všechny své nehody jezdilo krásných 18 let s naší rodinou na výlety…

Pro někoho může být toto vyprávění nudné a nezáživné. Pro mě bude tento příběh vzpomínkou, kterou bych si ráda chtěla uchovat, a sem tam si ji připomenout... :o) Ležím v posteli a čučím na fosforeskující hvězdičky nad mou válendou. Je už skoro…

Začalo to opravdu nevinně, ale pak se z toho stala.. dá se říci fotící tradice. ————————————————————————————————— Na každé chaloupce s dětmi, když odjíždí návštěva, je zapotřebí se pořádně rozloučit."Takže děckááá, pokřik... Cigi cigi cag.. HEJ HEJ…